Poblíž Šumperka se však nejsou pouze Olšany, ale hned několik dalších lyžařských středisek, takže máte rozhodně na výběr. Pokud bychom vám však měli nějaké středisko doporučit, jistě by to bylo lyžařské centrum v Červenohorském sedle. Ostatně se jedná o jedno z nejznámějších středisek na severní Moravě. Kromě toho je to i známé centrum letních i zimních turistických cest. Zdejší sjezdovky se tu nachází v nadmořské výšce 1164 metrů, což dává dobrý předpoklad pro kvalitní lyžování, které je tu reálné od poloviny prosince do konce března. Areál nabízí 4 sjezdovky o celkové délce 5,9 kilometru, přičemž ta nejdelší je delší než jeden kilometr. O lyžaře se zde stará osm lyžařských vleků. V místě dále najdete i servis, úschovny zavazadel, půjčovny lyžařského zařízení, lyžařskou školu, parkoviště a stravovací zázemí. Zapomenout nesmíme ani na zdejší běžecké tratě, které jsou ze značné části upravovány. Nejvyhledávanější tratě směřují jižním úbočím na Velký Klínovec, na Švýcárnu a Praděd.
KAM S DĚTMI?
Na horní stanici lanové dráhy Kouty nad Desnou je horní nádrž přečerpávající vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Jde o velmi zajímavé místo, které skýtá výhledy i nevšední zážitky. Okolo přehrady vede příjemná 6,5 kilometru dlouhá trasa. Pokud byste sem chtěli vyrazit i s kočárky, je to možné, avšak je nutno počítat s tím, že délka trasy je dvojnásobná. Výchozím bodem tohoto výletu však není Šumperk, jak by se mohlo zdát, ale nedaleké Kouty nad Desnou. V Koutech přejdete řeku a dojdete ke spodní stanici lanovky, která vás vyveze nahoru, kde se vydáte na okruh. Elektrárna na přehradě celoročně pořádá exkurze pro veřejnost. Na vrcholu najdete i skluzavku a lanový skluz přes řeku. U Tetřeví chaty je pak rozhledna, která skýtá široké výhledy na Jeseníky.
KAM JÍT NA PROCHÁZKU?
Šumperk nabízí hned několik procházkových okruhů. Jedním z nich je ten, který vás provede tou nejtemnější minulostí Jeseníků i Šumperku, čili inkvizičními procesy. Jen v Šumperku řádění Jindřicha Františka Bobliga z Edelstatdu odneslo 25 lidí. Na okruhu se blíže seznámíte s oběťmi. Zjistíte, kde žili, jejich osobní tragédie i příběhy. Přesný plánek vám předá šumperské informační centrum.
KAM ZA TURISTIKOU?
Celá trasa je dlouhá 15,5 kilometru a zvládnete ji zhruba za 5 hodin. Nejde o nic náročného, ale počítat musíte se stoupáním na Městské skály a na Kokeš. Začátek trasy je železniční stanice Šumperk odkud se vydáte do Nových domků vzdálených 3 kilometry. Jde o zelenou turistickou značku.Cesta vede až k Učňovské škole, kde začne stoupání lesní cestou okolo Šumperského kotle až na planinu k restauraci Koliba, odkud je výhled na město Šumperk. Dále pokračujte na křižovatku turistických cest U Nových domků. Po odbočení vlevo se asi po 100 metrech dostanete k lesíku, kde odbočíte vpravo, projdete lesíkem až se dostanete k informačnímu místu Tulinka. Po zelené pokračujte okolo městského lomu. po chvíli zprudka vystoupáte až na Městské skály, kde je altán. Po vyhlídce a občerstvení pokračujte k místu zvaném Nad Skálami, zde odbočte vlevo a po žluté jděte až na vrchol Kokeše. Odtud si můžete prohlédnout Vikýřovice, Rapotín a hřeben Hrubého Jeseníku. Z vrcholu pak sejděte na lesní cestu do polí nad Bartušovskou střelnicí. Od lesa pokračujte po travnaté cestě okolo stromořadí až na silnici Šumperk-Hanušovice. Po 300 metrech se dostanete k bývalé vojenské střelnici. Odtud se dostanete po silnici až do Šumperka.
KAM ZA ZÁBAVOU?
Šumperk vás překvapí svou výstavností a rozkošnou polohou. Díky rozmachu textilního průmyslu v 19. století došlo k rozmachu města. Zdejší bohatí podnikatelé si zde začali stavět honosná sídla, paláce a vily. A jelikož za stavbami skrývají vídeňští architekti, podobá se Vídni. Nová prohlídková trasa vede okolo těch nejkrásnějších budov z této doby. Trasa má na 24 zastávek. Cestou navštívíte Městskou knihovnu, Vilu Doris, Hotel Grand, Sieglovu vilu, Evangelický kostel, bývalé německé gymnázium, sady 1. máje, Pavlínin dvůr, bývalý dům Ottokara Katzera, bývalý Německý spolkový dům, budovu bývalého hotelu Schneider, Eisensteinův dům, Stafanyho dům, kino Saxinger, Lékárnu U Medvěda, bývalý Oberleitnerův palác, Terschův dům, radnici, dům U Římanky, U Bílého psa, bývalý Seidlův palác a Smetanovy sady.
KAM ZA HISTORIÍ?
Budova z roku 1909-11 byla vystavěna v saské neorenesanci se secesionizujícími detaily. Stojí uprostřed historizujícího náměstí v místě původní gotické radnice z 15. století. Neomluvitelného trapasu se tvůrci budovy dopustili v případě šumperského znaku na okenních vitrážích na schodišti, který je vyveden ve špatných barvách. Z ochozu radniční věže se vám nabízí jedinečný pohled na město. Vidět odtud můžete i Hrubý Jeseník a Praděd. Ochoz je umístěn v 29 metrech, celá věž je však vysoká 56 metrů.
Pavlínin dvůr slouží dnes Vlastivědnému muzeu. Dříve šlo o dvůr velkostatku s obytným křídlem, který zde na počátku 19. století nechal vystavět rod Terschů. Patřily jim také zámky a panství Třemešek a Chudobín. Dnešní podobu dostal v roce 1876, kdy byl přestavěn v novorenesanční palác. Tehdy patřil doktorovi Karlovi Chiarimu, poslanci říšské rady a také i baronovi. Od roku 1947 je zde Vlastivědné muzeum. Vlastivědné muzeum je tím největším zařízením v Šumperku. Ve městě je již od roku 1896.
Novoklasicistní vilu nechal postavit v Šumperku textilní podnikatel Robert Siegl se svou manželkou Emmou z rytířského rodu Terschů. Vídeňský architekt evropského formátu Theophil von Hansen se nechal inspirovat italskou renesancí a nechal zde vybudovat i okrasnou zahradu, velkou terasu a sloupové otevřené haly v hlavním průčelí. Veřejnost místo nazývala hladovou vilou nebo hradem pýchy, protože se její majitelé rádi chlubili a naparovali. Od roku 1945 to je dívčí internát.
Vila Doris byla vystavěna pro Karla Chiariho. Vystavěna byla ve stylu italské renesance. Dům daroval svému synovi, který vilu pojmenoval po své manželce Doris. Eduard Chiari se zde věnoval hudbě a složil zde hned několik opěr. Od roku 1945 se užívala k veřejným účelům, nejprve zde byla knihovna, pak Divadlo hudby.
V roce 1901-2 zde byla vybudována reprezentativní budova v pozdně romantickém stylu, kterou ovlivnila severská gotika a renesance. Je reprezentativním vzorkem tehdejšího germánského nacionalismu. Bojovali proti rozšiřujícímu se slovanství a snažili se o prosazení germánství. Symbolická proto je masivní čtyřboká věž s cimbuřím nad jevištěm. Od roku 1945 byl přejmenován na Národní dům a od roku 1951 sloužil divadelnímu souboru. Po požáru v roce 1994 byl interiér výrazně upraven a opět od roku 2000 veřejnosti zpřístupněn.
Kostel Zvěstování Panny Marie původně náležel dominikánskému klášteru, který byl založen koncem 13. století. Kostel vyhořel počátkem 16. století. Petr st. ze Žerotína nechal vše opravit. Jelikož jeho syn byl luterán, vyhnal dominikány z města. Po dalším požáru získal barokní podobu. V 18. století byly přistavěny boční kaple. V rámci josefínských reforem byl zrušen. Dnes se zde konají kulturní akce.
JAKÁ JSOU TAJNÁ MÍSTA, O NICHŽ BĚŽNÝ NÁVŠTĚVNÍK NEVÍ?
Elektrárnu najdete v místní části Mohelnice, která je dnes součástí Šumperka. Starodávný mlýn s pilou při umělém náhonu na levém břehu řeky Moravy patřil původně rodině Plhákových. To Huberta Plháka napadlo využít zdejší elektromotory ze dvou zdejších dynam poháněných vodním kolem k tomu, aby zde vytvořil i elektrárnu. Po různých experimentech tu založil v roce 1901 První moravskou zemědělskou elektrárnu na Hájském mlýně u Mohelnice. Je to vůbec nejstarší vodní elektrárna na území Rakouska-Uherska. Poháněla ji zdejší výrobní zařízení a s velkými ztrátami dodávala proud do místní sítě. Nový majitel, jeho syn, se rozhodl postavit v místě starého mlýna novostavbu vodní elektrárny. Projekt v roce 1921 vytvořili na doporučení Jana Kotěry čerství absolventi Mistrovské školy architektury na Akademi výtvarných umění v Praze.