Pískovnu Dobřín najdete nedaleko Roudnice nad Labem. Pískovna je stále ještě na jedné straně funkční. Jde o jednu z největších štěrkopískoven v České republice. Po jejím vytěžení a zaplavení zde vznikla vodní plocha, hojně vyhledávaná rekreanty. V přední části jezera je velká pláž. Další malé pláže jsou pak schované pod vysokým břehem. Místo vyniká i pro svou nuda pláž. Dobřín vedle plavání a opalování poskytuje možnost potápění, šnorchlování a rybaření.
Bohužel v současné době v Roudnici nad Labem nenajdete, pokud se vám tedy zachtělo koupání a nejste fandové přírodního koupání, nezbývá vám nic jiného, než se porozhlédnout po okolí. Pokud můžeme doporučit, tak v nedalekém Štětí naleznete jedno krásné a moderní koupaliště. Městské koupaliště Štětí nabízí koupání v padesáti metrovém bazénu se dvěma skokanskými můstky (jeden velký tří metrový a jeden malý metrový). Součástí bazénu je i 30 metrový tobogan a dětská skluzavka. V areálu je také ještě dětský koutek, dva pingpongové stoly, převlékací kabiny, sociální zázemí, úschovna jízdních kol parkoviště a občerstvení.
Krytý plavecký bazén naleznete ve Vědomicích. Spravují jej však městské služby Roudnice nad Labem. Zaplavat si tu můžete v 25 metrovém bazénu. Pro děti je tady malý dětský bazén. Teplota je zahřívána na příjemných 27 stupňů Celsia. V areálu se můžete občerstvit. Zajímavým doplňkem je bezesporu posilovna, sauna a masáže.
KDE SE TU DÁ LYŽOVAT?
Poblíž Roudnice nad Labem nenajdete žádný svah, kde byste si mohli zalyžovat. Pokud si chcete užít zimních radovánek, nezbývá vám proto nic jiného, než trochu popojet. Pěkným lyžařským areálem, který patří k těm nejbližším Roudnici, patří Ski areál Telnice. Telnice jsou největším lyžařským areálem ve východní části Krušných hor, přičemž jeho existence sahá až do období před první světovou válkou. Šlo o první české lyžařské středisko s umělým zasněžováním. Aktuálně je středisko neustále modernizováno. V roce 2013 zde byla vystavěna nová lanová dráha. Užívat zde můžete na 5060 metrů sjezdových tratí rozdělených do 9 sjezdovek, z nichž většina je zasněžována technickým sněhem. Jde o 4 sjezdovky modrého stupně, 3 sjezdovky červeného stupně obtížnosti a jednu černou sjezdovku. Osvětlení lyžařského areálu vám umožňuje vychutnat si zde i večerního lyžování. Vedle jedné lanové dráhy zde lyžaře přepravuje dalších 6 vlekům z nichž dva jsou lanové vleky pro děti. Povrch sjezdovek je pravidelně upravován rolbou. V místě neschází hlídané parkoviště, ani půjčovna sportovního vybavení, ski servis i lyžařská škola. Na své si zde přijdou i milovníci snowboardingu. Opomenout nesmíme ani běžkařské nadšence, pro které tu je u osady Adolfov připraven areál s běžeckými okruhy v délkách 2, 3, 4, 5, 6,5 a 7,5 kilometrů. V místě jezdí i pravidelný ski bus.
KAM S DĚTMI?
Zámek Roudnice nad Labem stojí na ostrohu nad řekou Labe a v minulosti měl strategický význam. Jeho součástí je i klášter, kostel, hospodářské a administrativní budovy a jízdárna. Zámek obklopují rovněž i nádherné zahrady. Původní hrad zde vznikl ve 12. století, avšak v 17. století byl prakticky zbořen a nahrazen krásným zámkem s více než 200 místnostmi, impozantní hodinovou věží, bohatě zdobenou kaplí a divadlem. Při návštěvě zámku si můžete vybrat hned z několika prohlídkových okruhů. Zámek je rovněž opředen řadou tajemství. V minulosti zde totiž pobývala řada alchymistů
KAM JÍT NA PROCHÁZKU?
Hora Říp patří k symbolům republiky. Jde tedy o jedno z nejvýznamnějších míst české historie. Jeho návštěvu byste si proto neměli nechat ujít. Hora Říp není žádná velehora, vysoká je pouze 456 metrů. Každoročně se na Říp pořádá řada průvodů, pochodů i procesí. Každou první neděli v měsíci se v rotundě svatého Jiří a svatého Vojtěcha koná mše. Polední její prohlídka je proto možná ve 13,30 hodin.
KAM ZA TURISTIKOU?
Labská cyklostezka začíná ve Štětí a vede přes Roudnici nad Labem, Terezín, Litoměřice, Velké Žernoseky, Ústí nad Labem, Děčín, Hřensko a dále pak pokračuje do Německa. Celá stezka je dlouhá na 1270 kilometrů, přičemž v Ústecké kraji jí je pouze na 96 kilometrů. Trasa je vhodná i pro méně zdatné cyklisty.
Peruc leží asi 14 kilometrů od Loun, Libochovic i Budyně nad Ohří. Jde o další významné místo v české historii. Právě odtud si totiž přemyslovský kníže Oldřich přivezl na Pražský hrad svou krásnou Boženu, která zde u studánky prala prádlo. Dodnes se v Peruci dochoval tzv. Oldřichův dub, který patří k nejstarším českým stromům. V Peruci jsou však ještě další památky. V centru obce stojí pěkný barokní zámek, dále je zde Muzeum české vesnice a také dvě rozhledny, které skýtají pěkný pohled na České Středohoří. Rozhledna Stradonka navíc stojí v místě keltského oppida z . století před naším letopočtem.
KAM ZA ZÁBAVOU?
Národní olympijské centrum vodních sportů v obci Račice u Štětí nabízí ideální podmínky pro sportovní vybití. Jde o areál vhodný pro veslování, rychlostní kanoistiku i vodní slalom. Kolem vodního kanálu pak vede 5000 metrová inline dráha. V průběh celého roku se zde konají různé akce pro děti i dospělé.
Zámecká jízdárna byla postavena v 17. století podle návrhu Antonia Porty, stavitele roudnického zámku. V letech 1960-65 prostory přestavěli na galerii. Portálu dominuje stavitelův znak, kterým je probodnuté srdce a tři květy. Dnes zde sídlí Galerie moderního umění, která je pyšná na svá hodnotná díla z přelomu 19. a 20. století. Galerie vlastní díla Antonína Slavíčka, Emila Filly, Jana Zrzavého nebo třeba Václava Špály. Hlavní sbírku pak tvoří díla místního mecenáše Augusta Švagrovského.
KAM ZA HISTORIÍ?
Hláska je jediným dochovaným pozůstatkem opevnění v Roudnici nad Labem. Nechal ji vystavět arcibiskup Jan Očko v třetí třetině 14. století. Do druhé poloviny 17. století nebyla nikterak poškozena. V roce 1665 ji však skoro zničil požár. V 18. století byla rekonstruována a upravena pro jiný účel. Umístěn sem byl vodojem pro kašnu na Koňském trhu.
Klášter založil biskup Jan IV. z Dražic v roce 1333. Klášterní kostel je typickou stavbou české gotiky z první poloviny 14. století. Jan Žižka z Trocnova však klášter pobořen i vypálen. Díky tomu se pak dostala do správy Jana Smiřického. V roce 1594 zdejší majitelka Polyxena z Lobkowicz vymohla pro zdejší farnost probošství. Klášter několikráte podlehl požáru. Zásadní rekonstrukce se dočkal v roce 1725, kdy byl přestavěn nejvýznamnějším architektem té doby Octavianem Broggiem. Autorem oltáře je sochař J. Hennevogel. Hlavní oltář je dílem jeho žáka J. I. Königa. Od něj je i kazatelna s rokokovou výzdobou. Stěny prebystáře zdobí série 12 deskových obrazů od malíře Hanse Hesse a kopie obrazu Jana Očka z Vlašimi. Zajímavostí je rudný pramen vytékající z kláštera, podle něhož město získalo svůj název.
Špitální kaple svatého Josefa stojí v Riegrově ulici. Během třicetileté války byla však poškozena a přestěhována na jihozápadní roh města. Jde o barokní kapli, která je je vyzdobena výjevy od neznámého autora a mramorovým oltářem z druhé poloviny 18. století.
Kaple svatého Viléma stojí v místě dřívějšího popraviště zvaného “Na stínadlech”. Kaple zde byla vystavěna v 18. století. Postavil ji Octavio Broggio. Kaple je zdobena freskami Václava Vavřince Reinera. V rozích jsou vyobrazeny 4 hlavní ctnosti a nad nimi pak je freska se svatou Trojicí a holubicí s anděly. Hlavní oltář je zdoben oltářním obrazem patrona kaple, svatého Viléma. kaple patří mezi skvosty českého vrcholného baroka.
V roce 1934 byla v Roudnici nad Labem realizována podle návrhu Otakara Štěpánka. Kratochvílova rozhledna, jež skýtá krásný pohled na město. Jde o čistě funkcionalistickou stavbu. Jde o nejníže položenou rozhlednu v Česku.
Zvonice zde byla vybudována v roce 1715. Zvony jsou zde zavěšeny na trámové konstrukci, stojící samostatně na zděných pilířích uvnitř pláště věže. Údery zvonů se nepřenášejí na zdi stavby a nenarušují ji otřesy. Zvony tu jsou z let 1541, 1586 a 161. Všechny zvony pochází z dílny roudnických zvonařů rodů Fričů. Pochází z původní zvonice, která však shořela v roce 1676.
Nejstarší židovské osídlení se v Roudnici nad Labem nacházelo jihovýchodně od roudnického zámku. Bylo zde od poloviny 16. století. Nejstarší židovský hřbitov zde sousedil s první osadou a byl zrušen spolu s ní okolo roku 1615. Druhý hřbitov zde vznikl v blízkosti nového ghetta. Byly sem přeneseny některé náhrobky z prvního hřbitova. Prohlídka zdejšího hřbitova je možná po telefonické objednávce.
JAKÁ JSOU TAJNÁ MÍSTA, O NICHŽ BĚŽNÝ NÁVŠTĚVNÍK NEVÍ?
Zdejší kamenný most byl třetím nejstarším mostem v Čechách. Postaven byl v roce 1340 na náklady pražského biskupa Jana IV. z Dražic. Bohužel však nakonec nepřečkal saský vpád v roce 1634. Může za to švédský maršál Bannér. Nový most v místě starého vznikl mezi léty 1906-10. Zároveň s jeho výstavbou došlo i k úpravě řeky, i předmostí. Tyto přestavby významně zasáhly do vzhledu města. Pod zámkem byla vybudována nájezdová rampa s domkem výběrčího poplatků a naproti domku pak byly postaveny sochy Čechie a Českého lva.