Lyžařský areál Kozákov se rozkládá na severním svahu Kozákova nedaleko Semil. Na své si zde přijdou rodiny s dětmi i zkušenější lyžaři. Areál provozuje dva lyžařské vleky, přičemž ten kratší slouží pro potřeby jednoty. Projet se zde můžete po třech sjezdovkách. Svahy jsou pravidelně zasněžovány a pravidelně upravovány. U dolní stanice vleku je občerstvení s prosklenou terasou. V okolí se rovněž nachází i řada běžkařských tras. V místě se nachází i parkoviště.
Přímo v Semilech je 450 metrová sjezdovka s převýšením 90 metrů, která je vhodná pro děti, začínající i pokročilé lyžaře. Areál je vybaven osvětlením pro večerní lyžování a je rovněž pravidelně upravován rolbou.
Kozákovskou hřebenovkou vás provede červená turistická značka. Její nejdelší varianta vede z Malé Skály do Jičína anebo naopak. Z Jičína je trasa mírnější, ale její součástí je delší výstup a prudké sjezdy dolů do Malé Skály. Stopa zde může být prošlapaná od předešlých běžkařů. Je určena spíše zkušeným běžkařům. Její celková délka je 40 kilometrů. Celou trasu si však naštěstí můžete naporcovat na několik kratších úseků. Z Kozákova na Malou Skálu to je 9 kilometrů a do Turnova 10. Když se vydáte z Kozákova do Semil, je to 7 kilometrů. Ze Rváčova vede tří kilometrová trasa po zelené dostanete do Lomnice nad Popelkou. Po červené se pak dostanete i z Tábora (i tato trasa je dlouhá 3 kilometry). Z Tábora však můžete jet po červené rovněž do Jičína (trasa je dlouhá zhruba 12 kilometrů).
KAM S DĚTMI?
V Semilech se pilníky vyráběly po dlouhá staletí, a to až do roku 1956. Podívat se na jejich tradiční ruční výrobu se však můžete v areálu roubených chalup v Jílové ulici i dnes. Právě zde je totiž umístěno Pilníkové muzeum. V muzeu si dokonce i pilník můžete vyrobit. Ruční výroba pilníků je dnes již raritou. Druhou podobnou dílnu najdete až na jižní Moravě.
V rodném domě Ivana Olbrachta se v centru města nachází Muzeum a Pojizerská galerie. Dům patří k těm nejstarším ve městě, pochází z roku 1760. Muzeum dokumentuje historii regionu. K vidění tu jsou i lidové kroje, loutky, betlémy a další zajímavosti. Součástí muzea je rovněž i památník osobností Semilska, kterých je celkem 45. Dále se ve zdejší galerii konají různé umělecké výstavy. Součástí muzea je dokonce pískovcový portál z Košťálovského mlýna. Portál byl postaven v roce 1815 Janem Culíkem pro Rykrův mlýn v Košťálově u Semil.
KAM JÍT NA PROCHÁZKU?
Krásné místo pro odpočinek vzniklo nedaleko centra města. Jde o upravenou oblast zmánou jako Palackého sady. Vznikly již v roce 1898. Jeho součástí je i přírodní divadlo. Vybudovány tu jsou altánky, můstky i různé vyhlídky. Palackého sady čkají na revitalizaci. Moderním pěkným místem v Semilech je i nový Městský park Ostrov, který vznikl na zdejším ostrově. Je to místo, kde se konají různé akce.
Riegrovu stezku můžete projít ze Semil do Železného Brodu a také i naopak. Cesta vede skrz romantické údolí Jizery a skalnatým kaňonem Galerie Jizery. Trasa je dlouhá 3,5 kilometru a vede ze Semil do Spálova. Cesta je částečně vylámaná ve skále, prochází čtyřmi tunely a je zde i 77 metrová visutá lávka visící 6 metrů nad řekou. V některých místech skalní bloky dosahují až 40 metrů. Zajímavý je i ledový vodopád, který je možno vidět v zimě a také Bömova vyhlídka. Na konci stezky se ve Spálově se nachází jedinečná architektonická památka, vodní elektrárna. Občerstvit se zde můžete ve stylové restauraci.
KAM ZA TURISTIKOU?
Nejvyšší horou Českého ráje je Kozákov. Možná to nevíte, ale hora kdysi bývala činnou sopkou. Uvnitř skrývá vzácné olivíny a další polodrahokamy. Místo dnes patří k oblíbeným cílům turistů a cyklistů. V zimě jej mají zase rádi nadšenci lyžování. Na vrcholu stojí Riegrova chata a rozhledna. Kozákov se využívá již od středověku jako naleziště polodrahokamů, které byly užity na výzdobu kaple svatého Kříže a svaté Kateřiny na Karlštejně nebo chrám svatého Víta v Praze.
Kamenického stezka je dlouhá 5,8 kilometrů a nese jméno po dalším semilském rodákovi. Vede z Bítouchova na Spálov. Po trase máte možnost projít hned několik pěkných vyhlídek. Jednou z nich je i Myší skála, jež představuje asi nejznámější vyhlídku v kraji. Výstup na zdejší vyhlídky je však celkem náročný. Plošina u Myší díry navíc není nikterak zabezpečena. Místy si budete muset chytit řetězů. Trasa je určena spíše zdatnějším turistům. Z vyhlídky je krásný výhled na elektrárnu, řeku Jizeru i Železný Brod.
KAM ZA ZÁBAVOU?
Nedaleko Semil se na levém břehu řeky Jizery nachází první česká ferrata zvaná Vodní brána. Via ferrata skýtá nádherný pohled na řeku. Obtížná místa pomáhají zdolat ocelová lana. Trasa je vhodná pouze pro zkušené horolezce s přilbou, úvazkem, ferratovým setem a tlumičem pádu. Vyzkoušet tu můžete dvě trasy různé obtížnosti.
KAM ZA HISTORIÍ?
Významnou historickou památkou Semil je bezesporu kostel svatého Petra a Pavla z roku 1911. Při bourání starého kostela zde byla ve zdech odhalena relikvie z 12. století. Z původního kostela zde zbyly sochy svatého Petra a Pavla v nadživotní velikosti. Stojí hned u vchodu. V blízkosti kostela stojí také socha svatého Václava.
Po požáru na konci 17. století tu byla postavena nová radnice. Brzy však zchátrala a tak byla v roce 1874 nahrazena další radnicí, která zároveň sloužila i jako knihovna, divadelní sál, hostinec a obchod s potravinami. Dochovala se do dnešních dnů. Na průčelí radnice visí pamětní deska upomínající návštěvu T. G. Masaryka, který zde v roce 1922 z balkonu promluvil k místním občanům.
Okolo roku 1700 zde nechal hrabě Ferdinand Ignác Desfours postavit jednopatrový barokní zámek. Severní část zdobily arkády. Byla zde umístěna správa panství. V roce 1845 mu však shořela skoro celá střecha. V roce 1898 si prošel velkou rekonstrukcí. Majitelem se v té době stalo město. V roce 1922 byl zámek prodán státu. Stát nechal zazdít arkády a potupně se tu přistavěly další dvě patra. Bohužel šlo o tak necitlivý zásah, že zámek jednou pro vždy ztratil svou původní historickou hodnotu.
Poslední zachovalou stavbou z celého komplexu budov je Riegrův dům a domek, který stojí na dnešním Riegrově náměstí. Mlýn tu stál už v 15. století. Ve mlýně se vystřídalo několik mlynářů, než se dostal do rukou Riegrům. Právě z této rodiny patří nejslavnější semilský rodák F. L. Rieger. Nakonec se dostal do rukou továrníka Schmitta, který zde zprovoznil přádelnu a další budovy potom adaptoval na byty.
JAKÁ JSOU TAJNÁ MÍSTA, O NICHŽ BĚŽNÝ NÁVŠTĚVNÍK NEVÍ?
Krematorium je vskutku podivnou památkou. Nejspíše až tak, že byste ji nejspíše prvoplánově nehledali, přesto se jedná o velmi významnou technickou památku evropského rozměru. Je to totiž první elektrické krematorium ve střední Evropě. Vyznačuje se rovněž i zajímavými freskami od Aloise Doležela, žáka Maxe Švabinského. Budova je vystavěna ve funkcionalistickém stylu.