Zříceninu hradu, který byl částečně přestavěn na zámek, najdete v jihovýchodní části vesnice Branná. Ta je od Červené Vody vzdálená asi 23 kilometrů. Kolštejn stojí na skalnatém útesu ve výšce 630 metrů nad řekou Brannou. Hrad tu byl postaven ve 14. století u důležité stezky vedoucí do Slezska. Jeho úkolem však nebyla její ochrana, ale kontrola nad putujícími, výběr mýta a kořistění. Hrad totiž postavil loupeživý slezský rytíř Jan Wustehube, který oblast ukořistil po vymření Přemyslovců. Po konsolidaci poměrů se Janu Lucemburskému podařilo oblast získat zpět, aby jej předal dále pánům z Lipé. Po smrti Heníka z Valdštejna hrad získali páni ze Zvole. V té době hrad získal svou výtečně opevněnou podobu. V roce 1581 prodal Jan mladší ze Žerotína Kolštejn významnému slezskému rodu pánům z Vrbna, kteří jej postupně začali měnit zámek. Majitelé však neuměli hospodařit a hodně se zadlužili. Nebyli proto schopni přestavbu dokončit. Přestavba trvala po několik století a nutno říct, že na ni pracovali ještě Lichtenštejnové, kteří jej získali po konfiskování po Bílé hoře. A to byl konec slávy Kolštejna. Ještě během třicetileté války šlo o důležitý opěrný bod císařských vojsk, ale vojenská posádka zde také natropila spoustu škod, které už nebyly nikdy zcela zahlazeny. Pak se zámek stal hospodářským sídlem. Neblaze se na něm podepsaly i dva požáry. Obnovy se dočkal až v padesátých letech minulého století. Zachráněny tu byly cenné renesanční interiéry, které byly obnoveny v plné kráse. V současné době zde sídlí hotel Chateau Goldenstein. Nutno říct, že obnova památky probíhala s citem. Majitelé zachovali historický ráz i vybavení. Zámek dokonce nabízí i jeden šedesáti minutový prohlídkový okruh s odborným výkladem.
KAM JÍT NA PROCHÁZKU?
Od horní stanice nové vyhřívané sedačkové lanovky na Bukovou horu se vydejte po zelené trase, která vás zavede přes Červenovodské sedlo na Suchý vrch a zpět. Celá běžecká trasa je dlouhá 20 kilometrů a skýtá krásné pohledy do okolí. Velkou výhodou je i to, že vede takřka po vrstevnici. Trasa na Severomoravskou chatu je pak náročnější a méně frekventovaná.
KAM ZA TURISTIKOU?
Křížová hora je jedním z vrcholů Jeřábské vrchoviny, která se hrdě vypíná nad Červenou Vodou. Dříve to bývalo známé výletní a poutní místo. Na vrchol vedla křížová cesta. Na náhorní plošině zde stál dřevěný kostelík i výletní restaurace. Bohužel od druhé světové války místo pustlo, a tak zde již nenajdete ani křížovou cestu, ani kostelík. Na vrcholu však byla před nedávnem postavena unikátní rozhledna, která skýtá fantastický pohled do krajiny. Rozhledna je 25 metrový železobetonový tubus, který je vyztužen 8 svislými žebry. Pod rozhlednou je vybudováno kryté posezení. Na její vrchol vede 130 schodů. Rozhledna stojí v místě původního kostelíka. Vidět je až Králický Sněžník. Na vrchol se dostanete pěšky, ale i na horském kole. Absolutní vrchol je spojen s překonáním velmi strmého a kamenitého terénu. Rozhledna je otevřena pouze za dobrého počasí.
Nejvyšším bodem Bukovohorské vrchoviny je dvouvrcholový protáhlý masiv Suchý vrch. Pod jeho vrcholem je postavena rozhledna, z níž je krásný rozhled do okolí. Rozhledna bývala původně vodárenskou věží. Vidět odtud můžete Šerlich, Králický Sněžník, Kladsko, Hrubý Jeseník i s Pradědem. Za dobrých podmínek je odtud vidět dokonce i Sněžka. Rozhledna je veřejnosti přístupná po celý rok. Okolo Suchého vrchu vede několik desítek udržovaných běžeckých tratí, které jsou v létě pro změnu turistickými trasami.
KAM ZA ZÁBAVOU?
Areál ski parku je v provozu i v letní sezóně. Během té doby tu můžete užít zdejších pěších i cyklistických tras anebo vyzkoušet zdejší lanové centrum. Na vrchol Bukové hory vás pak dopraví lanovka.
KAM ZA HISTORIÍ?
Kostel svatého Matouše pochází z roku 1686. Jeho součástí je i velice pěkná Fara a kříž, který najdete před kostelem. Jde o kamenný Krucifix s Pannou Marií Bolestnou. Kostel zde postavil lichtenštejnský stavitel J. Klein v místě staršího dřevěného renesančního kostela. Na závěru je nika s rustikálním sousoším svaté Rodiny a Boha Otce z roku 1738. Na stropě jsou novodobé malby z roku 1932 od A. Meissnera ze Šumperka.
Kostel pochází z poslední čtvrtiny 16. století. Radikálně ji přestavěli koncem 18. století v pozdně barokním stylu. V klenbě lodi se nachází malba zobrazující Korunování Panny Marie, která však byla později celá přemalovaná. V předsíni a na západním průčelí jsou umístěny renesanční náhrobky rodiny Schürerů, významných to sklářů této obce.
Tím, že Červená Voda leží v pohraničí, její nesdílnou součástí je i linie vojenského opevnění. Co to znamená? Inu to, že tu jsou bunkry všude, kam se podíváte a jsou i tam, kde byste je nečekali. Mnoho z nich nahlodal zub času, ale jsou tu i takové, které jsou opečovávané a restaurované.
Kramářovu chatu najdete na vrcholu Suchého vrchu. Chata zde byla postavena ve dvacátých letech minulého století podle návrhů architekta Jaroslava Stejskala. Jméno získala podle předsedy vlády Karla Kramáře. Chata byla v roce 2012 obnovena. Vedle chaty se nachází rozhledna, která skýtá výhled na Orlické a Bystřické hory, Králický Sněžník, kotlinu u Králík, Hrubý Jeseník a Žamberecko. Chata má za sebou hodně pohnutou historii. Vystřídala hodně majitelů. Po roce 1938 byla obsazena německou armádou a byl v ní zřízen rehabilitační ústav pro zraněné letce. V roce 1953 byla chata převzata armádou, která ji užívala až do roku 1961.
JAKÁ JSOU TAJNÁ MÍSTA, O NICHŽ BĚŽNÝ NÁVŠTĚVNÍK NEVÍ?
K dominantám českomoravského pomezí patří hora Jeřáb. Na jeho vrcholu a na jeho západních svazích se nachází přírodní rezervace, která si klade za úkol ochránit významnou pramennou oblast, kudy prochází hlavní evropské rozvodí. Západní temeno Jeřábu je součástí úmoří Severního moře, zatímco ta zbývající náleží do úmoří Černého moře. Lokalita je prameništěm Tiché Orlice. Pramen Tiché Orlice je zpřístupněn veřejnosti. Dostanete se k němu po žluté turistické značce.
.