Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech vzniklo již v roce 1882. Původně šlo o zpřístupnění soukromých sbírek starožitností Františka Junga. Aktuálně se v prostorách koná dlouhodobá výstava Muzeum dětem (výstava hraček a loutek). Kromě této expozice se zde nachází i expozice věnované jednomu slavnému rodákovi, sbírkám z všedního užívání a expozice věnované historikům a sběratelům muzea.
Barokní lékárna U Bílého jednorožce patří k unikátním památkám svého druhu v Evropě. Jde o lékárnu z 18. století. Nejzachovalejší svého druhu, a to nejen u nás, ale i ve světě. V rámci své návštěvy zde můžete spatřit zbytky původních léčiv, starých lékárenských nástrojů a léčebných metod. Historie zdejšího lékárenství je však mnohem hlubší, sahá dokonce až do 16. století. Tato lékárna se na náměstí objevila v roce 1639 za Bernarda Feuerbacha a fungovala zde až do roku 1966. Pak se proměnila v lékárnu.
KAM JÍT NA PROCHÁZKU?
Centrum města si zaslouží krátké pozastavení a jeho prohlídku. Středem města je bezesporu jeho náměstí, kde sídlí infocentrum, radnice s překrásným ornamentem, Černá věž a Jezuitský kostel, pod nímž se nachází legendární katakomby. Na náměstí se dále nachází i banka a barokní lékárna. Opomenout nesmíme ani historickou kašnu a spolu s ní i na další pýchu Klatov, jímž je gotický arciděkanský kostel s Bílou věží. Nahoře pak můžete vidět další kostel.
KAM ZA TURISTIKOU?
Asi 1,5 kilometru od centra Klatov se nachází rozhledna na klatovské Hůrce. Její podoba pochází z poválečné doby, kdy byla do ruin kostela vestavěna restaurace s vyhlídkovou prosklenou nástavbou. V provozu byla do roku 2001 a následně byla po dlouhé pauze v roce 2016 veřejnosti opět zpřístupněna. Z rozhledny je výhled na Klatovy a Šumavu. Na západním úpatí vrcholu stojí kostel sv. Martina z 18. století.
Tato trasa je dlouhá 12 kilometrů a vede okolo Mercandinových sadů, Sadů Mistra Jana Husa, Židovského hřbitova, Křesťanského Vrchu, Šibeničního Vrchu, Železničního nádraží, Kostela sv. Martina na Hůrce odkud se dostanete zase zpět do výchozího bodu.
KAM ZA ZÁBAVOU?
Přímo v Klatovech se nachází jedinečný výstavní pavilon, který se věnuje především sklu. Základem expozice je zcela unikátní sbírka skla šumavské firmy Lötz, jež je doplňována příležitostnými výstavami českého i zahraničního skla. Sklo značky Lötz je pojmem do dnešních dnů. Jde o jednu z nejžádanějších značek. Sklárna se zaměřovala na výrobu skla ve stylu secese a moderny a oplývala ohromnou kvalitou. Bohužel sklárna již nefunguje, stále zde však máte nač se podívat. V Klatovech se nachází jedna z největších a nejcennějších evropských sbírek skla Lötz, jehož je tu na více než 600 kusů.
Možná jste o tom doposud netušili, ale pod Klatovy najdete raritní památku evropského charakteru. Krypty pod klatovským jezuitským kostelem Neposkvrněné početí Panny Marie a sv. Ignáce sloužily jako pohřebiště jezuitům, šlechtě, vojsku i měšťanům. Během necelé stovky let tu bylo pochováno na 200 zemřelých. Dělo se tomu tak do té doby, než Josef II. pohřbívání v kryptách zakázal. Posledním pochovaným se tu tak stal v roce 1783 Antonín Weichs. Nejznámějším pohřbeným je pro změnu Pater Adalbert Chanovský z Dlouhé Vsi, misionář. Těla zde byla uložena na hoblinách v dobových rakvích obložené chmelem. Každá z nich byla opatřena olověnou identifikační destičkou. Díky důmyslnému větracímu systému zde byly nebožtíci postupně vysušeni na váhu 8-10 kilogramů. Místo bylo po dlouhá léta nedotčené, až v roce 1937 bylo 140 zničených mumií pohřbeno do hromadného hrobu na hřbitově sv. Jakuba. 30 mumifikovaných těl. Všechna těla jsou nyní pod pečlivým dohledem a péčí. Součástí expozice je i ta, jež se věnuje Klatovům z období baroka a také zdejším jezuitům.
KAM ZA HISTORIÍ?
Dominanta Klatov, Černá věž, je vysoká 81,6 metrů a původně byla v polovině 16. století vystavěna proto, aby zavčas signalizovala požáry anebo příchod nepřátelských vojsk. Díky četných požárů získala tmavočerné zbarvení i pojmenování. V roce 1855 pak byla osazena hodinami. Na ochoz vede 226 schodů a je odtud krásný výhled na město i Šumavu. Za dobrého počasí je odtud možno vidět i vrcholky Alp.
Od roku 1636 tu žili jezuité, kteří se snažili zdejší pohanské obyvatelstvo převést na katolickou víru. Z těchto důvodů zde byly založeny základy tohoto jezuitského chrámu. Kostel v průběhu věku několikrát vyhořel. Současnou podobu získal v roce 1810. Chrám je 49 metrů dlouhý, 28 metrů široký a výška hlavní lodi je 23,4 metru. Pod kostelem se pak nachází katakomby. Pod Černou věží pak byla v 17. století vystavěna jezuitská kolej, kde působil Bohuslav Balbín. Po zrušení řádu zde byla umístěna kasárna a dnes tu jsou kanceláře městského úřadu a knihovna.
Tento kostel byl postaven krátce po založení města v druhé polovině 13. století a šlo o první celokamennou stavbu ve městě. Do dnešních dnů se však z původního kostela dochovalo jen několik zlomků. Byl mnohokrát přestavěn. Vyniká svým oltářním obrazem Panny Marie Klatovské, jež je spojena se zázrakem. Prý ronila krev a uzdravovala.
V 17. století byla v místě původní zvonice vybudována Bílá věž, která tvořila vstupní bránu na hřbitov. Po vyhoření v 18. století byla navýšena o patro.
JAKÁ JSOU TAJNÁ MÍSTA, O NICHŽ BĚŽNÝ NÁVŠTĚVNÍK NEVÍ?
Na začátku prázdnin byla opět zpřístupněna nejstarší a největší oddychová zóna v Klatovech. Prošla rozsáhlou úpravou. U Kolonády vznikla síť stezek a cyklostezek, které jsou napojeny na cyklostezku číslo 38 Horažďovice a Puškinovu ulici. V centrální části jsou pak umístěny sochy znázorňující 4 roční období a Jitřenku. Zdejší městský park byl založen v letech 1843-5 rajským hejtmanem hrabětem Franzem Xaverem Mercandinem, v němž se dodnes dochovaly části opevnění a věž zvaná okrouhlice s portálem. Za děkanským kostelem se pak dochovala čtverhranná bašta, která sloužila jako kostnice. Obnovy se dočkalo i okolí rybníka. Přístaviště bylo rozšířeno. Vyrostl zde nový altán, plovoucí fontána a dětské hřiště. Jde o anglický park s empírovou kolonádou a centrální francouzskou zahradou.