České muzeum stříbra naleznete v centru Kutné Hory. Umístěné je totiž v Hrádku, což byla původně dřevěná tvrz, která zde stála už v roce 1312. Budovu tu nechal postavit kutnohorský královský rychtář Václav z Donína na počátku 15. století. Bohužel majitelé sídla se často střídali. Hrádek byl během husitských válek byl poškozen. Koncem 15. století byl přestavěn na patricijský palác ve stylu vladislavské gotiky s velkými sály, arkýři a kaplí. V 17. století tu bylo postaveno patro jižního křídla. Později zde byl zřízen jezuitský seminář a následně škola. Jednu dobu tu dokonce sídlil i učitelský ústav. V roce 1910 Hrádek odkoupilo město, se záměrem jej opravit a zřídit zde muzeum. Bohužel k tomu došlo až po světových válkách. Budova nakonec prošla několika rekonstrukcemi. Ta poslední proběhla v roce 1996. Dnes patří muzeum k těm nejstarším a se svými 185 000 sbírkovými předměty také i k těm nejbohatším v Česku. Při prohlídce si proto musíte vybrat z několika prohlídkových okruhů.
KAM JÍT NA PROCHÁZKU?
Okruh okolo Kutné Hory je určen pěším i cyklistům. Cesta vede okolo těch nejzajímavějších míst města, ať už se jedná o památky archeologické, historické, geologické, botanické, zoologické i z éry hornické. Stezka je dlouhá 30 kilometrů (vede po žluté) a spojuje všechny významná místa okolo Kutné Hory. Neschází zde ani vyhlídky, jež skýtají jedinečné panorama. Z 80% se trasa dá projet na kole i s kočárkem. Některé úseky zvládnou dokonce i vozíčkáři.
KAM ZA TURISTIKOU?
Výlet za výhledy na Kutnou Horu začíná trochu atypicky za poněkud nenápadnou obcí Miskovice, tedy ne přímo v Kutné Hoře. Hned za ní se dejte první odbočkou doleva a jděte až do vesničky Vysoká, odkud se vydejte po zelené turistické značce na vrchol kopce Vysoká. V lesíku nedaleko vrcholu se nachází pozůstatky obvodového zdiva barokního letohrádku s kaplí svatého Jana Křtitele. Letohrádek zde vystavěl v 17. století hrabě Špork, leč ten na počátku 19. století vyhořel. Leč toto místo není vaším konečným cílem. Tím je rozhledna Vysoká na vrcholu kopce. Právě ta skýtá úchvatný pohled na celou Kutnou Horu.
KAM ZA ZÁBAVOU?
Jezuitská kolej byla vybudována podle návrhů Giovanniho Domenica Orsiho. Nejde o nikterak zdobnou budovu, avšak zato velice funkční a plnou praktických vychytávek. K nimž patří kupříkladu i důmyslné odvádění spodní a splaškové vody. Kolej měla mít původně tvar písmene E, ale k tomu nikdy nedošlo a tak dnes má tvar písmene F. Dnes je zde umístěna GALERIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE. Expozice je zaměřená především na umění 20. a 21. století. K prohlédnutí tu není pouze galerie, ale i koleje a zahrady. Pravidelně se tu konají i různé workshopy.
KAM ZA HISTORIÍ?
Největší památkou Kutné Hory je bezesporu Chrám svaté Barbory, klenot pozdní gotiky. Jde o jednu ze čtyř staveb katedrálního typu v Čechách. Najdete ji na Seznamu světového dědictví UNESCO. Možná vás to překvapí, ale podobnost chrámu s pražským Chrámem svatého Víta není náhodná.Za oběma totiž stojí stejný stavitel. Svatá Barbora však byla dokončena mnohem dříve.
Katedrálu naleznete na opačné straně města, i ona je unikátní památkou UNESCO. Jde o konvertní chrám bývalého cisterciáckého opatství v Čechách. Spolu se sedleckou kostnicí tvoří jeden celek, jádro nejstarší části Kutné Hory. Katedrála byla vystavěna na přelomu 13. a 14. století. I když ji husité proměnili v ruiny, získala titul té nejskvostnější baziliky. Naštěstí byla opravena v barokně-gotickém stylu podle Jana Blažeje Santiniho-Aichla, který do stavby vtiskl zcela unikátní architektonické prvky.
Na svažitém náměstí stojí Dačického dům, jehož jádro tvoří dům z předhusitské doby. Dům prošel přestavbou a stal se rodištěm kronikáře Mikuláše Dačického z Heslova. Prohlédnout i ho můžete úplně celý, a to až do jeho podkroví. Uvnitř je dnes umístěna unikátní expozice, která se věnuje UNESCU a památkám u nás.
Římskokatolický hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí tvoří spolu s chrámem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele jeden celek cisterciáckého opatství v Sedlci, který zde byl založen v roce 1142. Na hřbitově prý byla rozprášena hlína přivezená z Jeruzaléma, čímž se kostel stal Svatým polem ve střední Evropě a tedy i vyhledávaným pohřebištěm. Po morové ráně v roce 1318 tu bylo pochováno na 30 000 zesnulých. Dalších 10 000 pak hřbitov pojal během husitských válek. Hřbitov nakonec zabíral neuvěřitelnou plochu velkou 35 000 metrů čtverečních. V 15. století byl však hřbitov zrušen, ostatky exhumovány a uloženy do kaple kostela, kde byly vyskládány do jedinečných útvarů. Dnes sem každý rok dorazí tisíce lidí z celého světa, aby se podívali na toto unikátní MEMENTO MORI.
Vlašský dvůr je právem nazýván klenotem královské koruny. Jde o bývalou královskou mincovnu a královský palác, národní kulturní památku celoevropského významu. Původní sídlo zde bylo ve 13. století přestavěno na centrální mincovnu králem Václavem II. Král si Kutnou Horu oblíbil a často zde pobýval, i proto byl ke dvoru časem přistavěn královský palác, jehož součástí byla i kaple svatého Václava. Místo se stalo centrem celé řady důležitých událostí, k nimž patřilo kupříkladu i podepsání Dekretu kutnohorského. Vlašský dvůr je dnes zpřístupněn veřejnosti.
JAKÁ JSOU TAJNÁ MÍSTA, O NICHŽ BĚŽNÝ NÁVŠTĚVNÍK NEVÍ?
Na vršku nad čtvrtí Třešňovka se hrdě tyčí třímetrový (a šesti tunový) menhir z žuly, který pochází z lomu v Morašicích. Na toto místo nebyl usazen náhodou, ale po pečlivém výběru toho správného energetického místa. Jako bonus je odtud i krásný výhled na celou Kutnou Horu, Sedlec, vrchy Kuklík a Sukov i místní vinice.