Empírový zámek Kinských vznikl v místě původní správní budovy. K zámku přiléhá rozsáhlý park. Zámek nabízí prohlídkový okruh, který vás provede několika historickými pokoji. Ukáže vám staré tisky, sklo i gobelíny. Na zámku je významná expozice knih.
Hvězdárna je otevřená každý den. Jde o moderní dílo Zdeňka Plesníka z roku 1955 a je považována za jednu u nejelegantnějších ve střední Evropě. V areálu hvězdárny stojí i původní dřevěná hvězdárna z roku 1929, kterou zde postavil Antonín Ballner spolu s přáteli z astronomického kroužku. Patří k těm nejstarším na severní Moravě a Slezsku.
KAM JÍT NA PROCHÁZKU?
Z Valašského Meziříčí k ní vede naučná stezka T. G. Masaryka. K rozhledně se dostanete dvěma směry. Kratší 4 kilometrový okruh vede z obce Jarcová. Delší, ale příjemnější okruh, pak vychází z centra Valašského Meziříčí a jde po stopách T. G. Masaryka. Tento okruh je dlouhý 13 kilometrů a má 12 zastavení. Rozhledna je vysoká 14 metrů a je postavena ze dřeva. Nahoru nevedou schody, ale žebřík.
KAM ZA TURISTIKOU?
Stezka vede 42 kilometrů a jde přes Pržno, Mikulůvku, Bystřičku a Jarcovou až do Valašského Meziříčí. Trať začíná u zámeckých zahrad ve Vsetíně. Stezka vede při dolním toku Vsetínské Bečvy, kde se spojuje s rožnovskou větví. Celý úsek je téměř po rovině. Není vhodná pro in-line bruslaře. 6 kilometrů od Vsetína narazíte na odbočku vlevo, ale tam neodbočujte, jeďte stále rovně. Přejeďte hlavní silnici, napojte se na lesní cestu a po 500 metrech se dostanete na poměrně úzkou pěšinu do Pržna. Asi po jednom kilometru se dostanete do Mikulůvky, kde se dostanete na vedlejší silnici do Bystřičky, kde zabočte vlevo na místní silničku do Jarcové. Z Jarcové vede cyklostezka, která pokračuje podél hlavní silnice a železniční trati až do Valaššského Meziříčí. Tam se projedete skrz park Abácie a jste v centru. Cestu si můžete zkrátit a zpět jet vlakem.
Trasa z Valašského Meziříčí do Rožnova pod Radhoštěm je dlouhá 12 kilometrů. Vede po celou cestu po rovině a tak byť je to 12 kilometrů, jde o příjemnou relaxační jízdu. Běžecká trať je strojově upravovaná bílá stopa. Zvládnou ji naprostí začátečníci. Stezka vede jak z Valašského Meziříčí, tak i naopak, takže pokud se na to budete cítit, můžete se po stejné trase vydat i zpět. V létě tudy pak vede cyklostezka.
KAM ZA ZÁBAVOU?
Valašské Meziříčí je městem skla a gobelínu. Moravská gobelínová manufaktura je jedinou svého druhu na Moravě i ve Slezsku. Již více než 100 let se tu věnuje ručnímu tkaní klasických gobelínů, originálních koberců a uměleckých tapisérií. Z této dílny vyšla kupříkladu i opona Národního divadla. Pokud chcete, můžete se vydat na exkurzi a dokonce si i tkaní vyzkoušet.
Zdejší muzeum řeznictví je v provozu teprve druhý rok, i přesto však představuje vzácnou přehlídku řeznických strojů a nástrojů z první poloviny 20. století. Muzeum zde vzniklo pro rozšíření povědomí o výjimečných kvalitách výrobků u nás. Muzeum slouží široké veřejnosti i školám. Valaši se tomuto řemeslu věnují již od 16. století a patří mezi evropskou špičku jak v recepturách, tak v samotném zpracování masa.
KAM ZA HISTORIÍ?
Žerotínský zámek je jednou z výrazných dominant Valašského Meziříčí. Postavil ji zřejmě Jan z Pernštejna roku 1538. Dílo však dokončili Žerotínové. Původně šlo o jednopatrový zámek. Po několika vydrancováních během třicetileté války se František Ludvík ze Žerotína rozhodl budovu navýšit o patro a ozdobit ji arkádami. V barokních přetavbách pokračovala i jeho žena. Během napoleonských válek tu byla zřízena vojenská nemocnice. Hrabě Kinský a také i jeho dědicové se o něj již příliš nestarali, nakonec jej prodali Rakousku. V roce 1855 zde byla zřízena ženská trestnice. Květinová zahrada se proměnila v zeleninovou. V roce 1909 byla zrušena. Tehdy jej pak koupil arcibiskup František Sáleský Bauer. Během první světové války to byl lazaret a v roce 1945 přešel do majetku města. Dnes tu je Kulturní zařízení města.
V barokní sýpce je dnes umístěno Informační centrum, Galerie a Projektové centrum. Jádro této sýpky vzniklo v 17. století. O 100 let později si prošla barokně klasicistní úpravou. Po roce 1815 její význam pozvolna upadal. Během zřízení ženské věznice sloužil jako sklad postelí. Až rekonstrukce v roce 2006 jí vdechla nový život.
Bývalý vodní mlýn Jana Mikuly je jednou z mála zajímavých technických památek v regionu. Chráněn je jako kulturní památka. Od roku 2011 je zde minimuzeum. Návštěvníci se zde seznámí s funkcí mlýnského zařízení a s jeho historií.
Filiální kostel byl postaven v 16. století. Byť jeho portál má gotický charakter, vybudován byl v renesančním slohu a zaznamenal i barokní úpravy. Uvnitř je uložen obraz světice a lidová dřevořezba sv. Jiří.
Částečně roubený kostel pochází z 16. století. Nyní je zde stálá expozice kamenných a dřevěných plastik architektonického, náhrobního a oltářního charakteru. K nejzajímavějším exponátům patří nástěnný náhrobník Magdaleny Žernovské ze Žernoví.
JAKÁ JSOU TAJNÁ MÍSTA, O NICHŽ BĚŽNÝ NÁVŠTĚVNÍK NEVÍ?
Na jižním ostrohu táhlého kopce Junákov se nachází pozůstatky někdejšího hradu Arnoltovice. Mezi místními je hrad znám jako Němčíkův kopec.K hradu vede nejschůdnější cesta z hlavní silnice vedoucí směrem do Bystřice pod Hostýnem. Ke hradu se dostanete přes potok Loučka, kde přejdete mostek a dáte se doleva a pak do svahu po ulici Štěpnice nebo doprava po ulici Zápotoční. Ani jedna z cest nevede přímo k hradu. Mezi tyto dvě ulice je sevřen hřeben k vrcholu. K hradu se dostanete nenápadnou spojkou obou ulic. Z ulice Zápotočí vede odbočka doleva při lávce pro pěší přes potok. z původně zděného hradu se nedochovaly žádné viditelné pozůstatky. Archeologický výzkum existenci hradu doložil, jen jakou měl podobu a kdo jej založil, to se stále neví. Pozor, celý vršek je soukromý a je oplocen.