Pevnostní areál s muzeem nabízí k prohlédnutí stálou expozici, která se věnuje ochraně státních hranic v minulém století. Přesněji od třicátých let až po rok 1989. V muzeu je výstroj i výzbroj armády, výbava pro bunkry, model kompletně vybedněného zaarmovaného bunkru vz. 37 a ještě spousta dalšího (dobová kancelář stavebníka budující bunkry, prvorepubliková kuchyně, uniformy a spousta předmětů denní potřeby). V okolí se rovněž nachází i 2,85 kilometru dlouhá naučná stezka s 13 zastaveními. Pevnostní areál ve Slavonicích patří v současnosti k těm nejlepším a nejrozsáhlejším muzeím lehkého opevnění vz. 37 v Česku.
V lese mezi Slavonicemi a Starým Městem pod Landštejnem se ukrývají pozůstatky středověké vesnice Pfaffenschlag. Dostanete se sem po červené ze Slavonic i 200 metrovou cestou ze silnice Slavonice-Stálkov. Šlo zřejmě o slovanskou vesnici. Místo má celoevropský význam. Ves svou existenci zřejmě ukončila v roce 1423, kdy byla srovnána se zemí. Vidět tu jsou pozůstatky mlýna, hospodářských budov i sklepů. Pozůstatky jsou volně přístupné.
KAM ZA TURISTIKOU?
Graselova stezka to je na 182 neuvěřitelných kilometrů, které jsou uzpůsobeny dětem, seniorům i handicapovaným. Přímo ze Slavonic vybíhá jedna 23 kilometrů dlouhá stezka zvaná Úkryty v lesích, což je vůbec ta nejstarší Graselova stezka, která vede ze Slavonic přes Český Rudolec do Dolního Bolíkova, odkud se zpět dostanete vlakem. Trasa prochází hlubokými lesy, alejemi, starobylými cestami, údolím Bolíkovského potoka a vidět na té cestě můžete spoustu nej. Jako třeba Graselova sluj, vodní pila Penikov, Psí hřbitov, Francouzský kámen, zámek v Českém Rudolci nebo zaniklé hutě v Dolním Bolíkově. Stezky vznikly ve spojitosti s velkým loupežníkem Johannem Georgem Graselem, z jehož jména se vyvinulo dnes všemi užívané slovo “grázl”.
KAM ZA ZÁBAVOU?
Pro milovníky adrenalinu tu Slavonice zpřístupnilo část svého podzemí. Jde o sklepy z 13. století, které jsou v té nejstarší části města. Vybrat si můžete hned ze dvou tras. Jedna trasa je dlouhá 130 metrů a ta druhá 300 metrů. Druhá trasa je však velmi náročná. Vede neosvětleným prostorem, chodbou vysokou 1,5 metru a širokou 40 až 60 centimetrů. Doba prohlídky se pohybuje okolo jedné hodiny. Tato náročná trasa je veřejnosti přístupná pouze o víkendech v době letních prázdnin. Sklepení zasahuje až pod náměstí. Podzemí bylo vyhloubeno bez užití střelného prachu, přičemž se ;lidé museli probít velmi tvrdým rulovým masívem. Původní role chodeb měla odvádět spodní vodu.
KAM ZA HISTORIÍ?
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie zde stál již na konci 13. století. Jde o trojlodní baziliku s presbytářem, křížovou klenbou a pětibokým závěrem. V průběhu staletí byl několikrát přestavěn. Ta poslední přestavba je z počátku dvacátého století. V místě se dochovaly nástěnné malby ze 14. století, ale i z pozdějšího období. Na hlavním oltáři je socha Ukřižovaného Krista a v presbytáři (i v hlavní lodi) je 14 barokních plastik apoštolů a evangelistů. Ty nejstarší plastiky přitom pochází z 15. století. U triumfálního oblouku stojí socha Madony s děckem. Při vstupu do kostela je při zdi náhrobník pastora Jakuba Peregrina. Součástí kostela je i kamenná věž z první poloviny 16. století, jejíž výstavbu financoval cech soukeníků. Věž je zpřístupněna veřejnosti. Na její ochoz je však zapotřebí nejprve vystoupat po 144 kamenných a 32 dřevěných schodech.
Kaple svatého Kříže postavili na začátku 18. století. Původně byla součástí hřbitovní brány z roku 1586. Interiér bohatě zdobí barokní výmalba.
Lutheránskou modlitebnu najdete v Slavonicích v domě číslo 517 na Horním náměstí. Modlitebna pochází ze 16. století. Místnost v prvním patře zdobí nástěnné malby s výjevy z Apokalypsy, což je typický projev protestu luteránů proti katolíkům. Místo je otevřeno od června do září. Jinak po telefonické dohodě.
Poutní kostel naleznete asi 1,5 kilometru za městem. Pochází z konce 13. století. Během husitských válek byl vypálen, ale nakonec byl v 15. století zase obnoven. Zajímavá je zde mozaika sv. Kryštofa z roku 1933, která nahradila původní sgrafity.
Nevšední památku naleznete v domě číslo 480 na náměstí Míru. Jde o síň s nástěnnými malbami novozákonních výjevů z druhé poloviny 16. století. Dále je v mázhauzu domu zcela unikátní sklípková klenba, jehož prostorový odlitek byl ústředním motivem pavilonu Československa na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.
JAKÁ JSOU TAJNÁ MÍSTA, O NICHŽ BĚŽNÝ NÁVŠTĚVNÍK NEVÍ?
Málokdo ví, že tento pozdně gotický z konce 14. století, byl ve své minulosti poštovní stanicí (v 16. století) a také i zájezdním hostincem, a to ne ledajakým, ale nejstarším na trase Praha Vídeň. Dům zdobí sgrafita Kalvárie, erby Zachariáše z Hradce a Kateřiny Valdštejna a také i monogram MLE, tedy mistra Leopolda Österreichnera. V 18. století byl klasicistně upraven. Jeho součástí jsou i stáje a vozovna.