Sušice, brána Šumavy

Autor fotografie: ABC2 Wikimedia

Sušice jsou označovány za bránu Šumavy. Najdete je ve Svatoborské vrchovině na obou březích zlatonosné řeky Otavy v okrese Plzeň. Jde o rekreační centrum, které nabízí pestré sportovní a kulturní vyžití i zajímavé památky. V okolí se nachází řada zajímavých turistických cílů. Mimo jiné jsou východiskem pro řadu výletů do oblasti centrální Šumavy. Je to ráj pro pěší turistiku, cyklistiku, vyjížďky na koních i vodní turistiku. 

KAM ZA KOUPÁNÍM?

Sušické koupaliště

Sušické koupaliště se po 50 letech svého fungování dočkalo zdařilé rekonstrukce. Areál nabízí bazén s oddělenou plaveckou a relaxační částí a dětským brouzdalištěm. V místě se nachází skluzavka, vodní hřiby, hřiště pro míčové sporty, dětské hřiště, sociální zázemí, převlékárny a občerstvení. Koupaliště spadá pod tzv. Sportoviště Sušice, jež disponuje mimo jiné i krytými bazény. Vedle pětadvacetimetrového bazénu tu je i zábavní bazén, který má zajímavý tvar ledviny a disponuje divokou řekou, vodní houpačkou, masážními chrliči a tryskami. Neschází zde samozřejmě ani tobogan. Dále ve vnitřním areálu jsou i vířivky a brouzdaliště pro děti. 

KDE SE TU DÁ LYŽOVAT?

Ski areál Kašperské Hory

Autor: Adam Hauner (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Adam Hauner Wikimedia

Nejbližší lyžařský areál Sušicím najdete v nedalekých Kašperských Horách, přesněji na jeho jihovýchodním okraji. Jde o menší středisko, které je ideální pro rodiny s dětmi. Nabízí 4 upravované sjezdovky (jednu červenou, dvě modré a jednu žlutou), které jsou dle potřeby zasněžovány. Celková jejich délka činí 1,5 kilometru. Dvě z nich jsou osvětlené a umožňují večerní lyžování. Přepravu zde zajišťují 2 hlavní vleky a jeden dětský vlek. Pro začínající lyžaře tu je i pojízdný pás. Na své si tu přijdou také běžkaři, kteří se tu mohou projet na 35 kilometrech značených a pravidelně upravovaných běžeckých tratích. Milovníci adrenalinu si zde mohou užít i bláznivou jízdu na pneumatikách. Pro snowboardisty tu mají připraven snowpark. Areál návštěvníkům nabízí občerstvení, restauraci, lyžařskou školu, půjčovnu lyžařského vybavení, skiservis i hlídání dětí. 

KAM S DĚTMI?

Muzeum Šumavy a sušický mechanický betlém

Autor: Jiří Novák (zdroj: cs.wikipedia.org)

Autor fotografie: Jiří Novák Wikimedia

V krásném renesančním domě s gotickým jádrem z druhé poloviny 15. století, na náměstí Svobody, bylo již v roce 1880 založeno muzeum. Tedy muzeum sídlo zpočátku v radnici, ale nyní ho najdete zde. Zdejšími expozicemi jsou: Historie města, šumavské sklářství, sušické sirkařství, kapucínská knihovna a měšťanský interiér 19. století. Mimo toho tu najdete i největší funkční sirku na světě, sušický cínový poklad a sušický pohyblivý betlém, v němž figuruje řada zdejších významných budov. Jde o jeden z největších mechanických betlémů v České republice. Tvoří ho na 150 pohyblivých figurek, 150 pevných figur a 35 objektů. Betlém je stále rozšiřován. 

KAM JÍT NA PROCHÁZKU?

Sušice - kolébka sirkařství

Autor: Nissan09 (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Nissan09 Wikimedia

Sušice pro své návštěvníky přichystaly celou řadu naučných stezek. Jednou z nich je i stezka “Kolébka sirkařtví”. Stezka je dlouhá 3 kilometry a je označena žlutou barvou. Její náročnost je dostupná i pro rodiny s menšími dětmi. Výchozí bod je na náměstí Svobody. Cesta dále vede přes zastávku V Brance, most 28. října, park T. G. M., areál sušické nemocnice, K Vyhlídce a končí na Krásné Vyhlídce. Každá zastávka je opatřena informativní tabulí. 

KAM ZA TURISTIKOU?

Na rozhlednu Sedlo

Autor: Petr Kinšt (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie:Marzper Wikimedia

Tato trasa je dlouhá 16 kilometrů. Jde vlastně o trasu jdoucí tam a zpět. Výlet započíná na náměstí v Sušici, odkud se po červené vydáte do Záluží, následně do Albrechtic a nakonec do Sedla. Ze Sedla se pak vydáte po stejné dráze zase zpět. Cestou potkáte Žižkův vrch, který původně býval Šibeniční. Skýtá krásný výhled na celou Sušici. Rozhledna Sedlo stojí 902 metrů nad mořem. Celodřevěná 27,75 metrů vysoká rozhledna je po celý rok přístupná a všem návštěvníkům nabízí úchvatný výhled na Šumavu. V místě se nachází patrně keltské hradiště z prvního tisíciletí před naším letopočtem.  

KAM ZA ZÁBAVOU?

Otavská plavba

Autor: Daniel Baránek (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Daniel Baránek Wikimedia

Otava protéká nejen Sušicemi, ale i Horažďovicemi, Strakonicemi a Pískem. Všechna tato města vstoupila do společného projektu známého jako Otavská plavba. V rámci tohoto projektu si můžete splavit řeku a navštívit zdejší hrady, zámky, muzea a technické památky. Poblíž řeky je řada ubytovacích možností a také i stezky pro pěší a na kole pojízdné turisty. Projekt umožňuje zažít osobitou atmosféru této prastaré řeky. Startovací místo vodáků jsou právě Sušice. 

Radnice s věží

Autor: Nissan0 (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Nissan0 Wikimedia

Radnice v Sušicích je jednou z největších radnic v Čechách. Svou dnešní podobu získala v polovině 19. století. Budova v průběhu let sloužila k různým účelům. Byly tu i sýpky obilí, vězení, muzeum a sídlila zde dokonce i spořitelna. Ve vestibulu se nachází jedna z nejstarších památek města, kamenná deska s latinským nápisem, která byla původně zasazená do zdi klášterní brány. Na levém nároží radnice je pak zvonek Planýř, který ohlašoval požáry. Dnes tu je Městský úřad, Městská policie a Informační centrum. V místě je i 30,5 metrů vysoká věž, kam můžete vystoupat po 53 schodech a pokochat se výhledem a město. 

KAM ZA HISTORIÍ?

Kaple Anděla Strážce

Autor: David Sedlecký (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: David Sedlecký Wikimedia

Lidově se jí říká Andělíček a stojí na vrchu Stráž kousek za městem. Vede k ní Sušická pavučinová stezka a také i křížová cesta. Jednotlivá zastavení jsou citlivě zasazena do svahu. Kaple byla postavena koncem 17. století kapucínským řádem. Později byla obehnána ambity se čtyřmi nárožními kaplemi zasvěcenými Matce Boží, sv. Janu Nepomuckému, sv. Floriánovi a sv. Máří Magdaléně. Sušická kaple patří k těm nejvýznamnějším v rámci celé České republiky. 

Židovské hřbitovy

Autor: Jitka Erbenová (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Jitka Erbenová Wikimedia

Starý sušický židovský hřbitov patří k těm nejstarším v Čechách. Založili jej v roce 1626. Najdete ho vklíněný do hradeb obklopující staré město. Pochovávalo se zde až do roku 1873. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1708. Nový židovský hřbitov vznikl asi v roce 1876. Pohřbívalo se zde až do roku 1946. Tento hřbitov se nachází na okraji města v ulici Křičkova. 

Kostel sv. Václava

Autor: Daniel Baránek (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Daniel Baránek Wikimedia

Tento děkanský kostel pochází ze 14. století, hned po výstavbě městských hradeb. Vedlejší kaple je však o 100 let starší. Zajímavé jsou zdejší náhrobní kamenné desky v kostelní dlažbě. Pochází z roku 1560 a patří místním šlechticům a měšťanům. Pozornému návštěvníkovi  neunikne, že ve zdi kostela je zaklíněná zabílená dělová koule, upomínka na třicetiletou válku se Švédy. 

Hřbitovní kostel Panny Marie

Autor: Nissan0 (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Nisan0 Wikimedia

Původně patřil k nedostavěnému chrámu ze 14. století. Cenná tu je tzv. Kabátovská kaple z 15. století s hvězdovou klenbou, v níž je umístěno židovské kamenné desatero ze zbořené synagogy. Kamenné náhrobky z doby po roku 1500 byly v 19. století vyjmuty z podlahy kostela a vsazeny do zdi. 

Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter

Autor: Nissan0 (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Nissan0 Wikimedia

Místo založil císař Ferdinand III. pro posílení katolické víry. Kostel se stal poutním místem celého Pošumaví. Jindřich Hýzrle z Chodů kostelu daroval obraz Bolestné Panny Marie, který je považovaný za zázračný. Pýchou kláštera byla bohatá knihovna, která je dnes umístěná v muzeu. V roce 1950 byli řeholníci vyhnáni. Pak klášter sloužil vojsku. Kapucíni se sem vrátili až po roce 1993. Zdejší sluneční hodiny pochází z roku 1731. 

JAKÁ JSOU TAJNÁ MÍSTA, O NICHŽ BĚŽNÝ NÁVŠTĚVNÍK NEVÍ?

Pstruhová líheň

Víte, že zdejší pstruhová líheň, i zdejší lipani, jsou proslaveni natolik, že se dostali až na stůl císaře Rudolfa II. První zpráva o zdejším chovu lososů pochází dokonce už z roku 1679. O výstavbu líhně se zasloužil doktor Antonín Frič. Původně šlo o dřevěnou boudu. Tu však o 8 let později spláchla velká voda a tak byla líheň postavena lépe a jinde. Tedy přímo v Sušici pod kapucínským klášterem. Budova tu dodnes stojí. 

Kámen neštěstí

Autor: Fredy.00 (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Fredy.00 Wikimedia

V dlažbě na náměstí je v prostoru mezi radnicí a empírovou kašnou umístěn kámen. Vážou se k němu různé pověsti. Prý je to místo, kde se zabil rytíř. Ten prý těsně předtím v podnapilém stavu prostřelil obraz svaté Anny v blízké kapličce.