Je to paradox, ale ani ski areály České Švýcarsko nemá. Nejbližší možností lyžování skýtá největší lyžařský areál v Lužických horách, který je znám jako Skiareál Jedlová, jehož součástí je i adrenalinový park a najdete ho v Jiřetíně pod Jedlovou. K dispozici tu jsou pro vás sjezdovky o celkové délce 3000 metrů, včetně vleku pro děti. Velmi dobrý běžecký areál se nachází na Novoborsku nedaleko Kamenického Šenova.
KAM S DĚTMI?
Dolský mlýn je romantickým místem, jež známe z pohádek. Najdete jej na soutoku řek Kamenice a Jetřichovické Bělé, pouze 3 kilometry od Jetřichovic a 1,5 kilometru od Kamenické Stráně. K mlýnu se dostanete po dobře udržované lesní cestě. Mlýn byl postaven již v roce 1515 a plně se tu mlelo až do roku 1814. Pak se tu začala pálit kořalka a vařilo se tu pivo. Jen půl kilometru od mlýna najdete Královský smrk, vysoký 27 metrů s obvodem 3 metry, který tu roste již více než 180 let. Místo proslulo tím, že se zde natáčela pohádka Pyšná princezna.
K těm největším atrakcím Národního parku České Švýcarsko patří 960 metrů dlouhá Edmundova soutěska a také 450 metrů dlouhá Divoká soutěska. Obě tyto soutěsky jsou dostupné pouze na hlubokých pramicích. Jedna plavba trvá zhruba 30 minut. Plavby na pramicích probíhají za dobrého počasí od Velikonoc do konce října. Cesta k soutěskám je skutečným zážitkem.
KAM JÍT NA PROCHÁZKU?
Tiské stěny jsou skalním městem, které najdete na Děčínsku poblíž obce Tisá. Jde o ráj turistů i horolezců. Skalním městem prochází dobře značená naučná stezka. Do velkých Tiských stěn vede červená turistická značka. Najdete tu na 70 mnohdy bizarních pískovcových útvarů, z nichž většina má na sobě informativní tabulku. Stěny nabízí řadu plošin, které jsou ideálním místem pro jedinečné výhledy. Pozorovat odtud můžete nejen skalní město, ale celé okolí.
KAM ZA TURISTIKOU?
Symbolem Českého Švýcarska je monumentální Pravčická brána, jež je největším přírodním mostem v Evropě. Okolí Pravčické skály pak skýtá spoustu krásných vyhlídek. Neodmyslitelnou součástí Pravčické brány je výletní zámeček Orlí hnízdo z roku 1881. Dojít sem můžete z Hřenska, což je však strmější, byť tedy kratší cesta anebo z Mezní Louky, odkud se k bráně dostanete Gabrielinou stezkou podél Křídelních stěn. Tato cesta je sice delší, ale velice malebná a pozvolně stoupající.
Jetřichovické vyhlídky najdete na osm kilometrů dlouhé naučné stezce, která vede okolo skalního hrádku Šaunštejn až do Vysoké Lípy. Kinští se tu před časem zasloužili o zpřístupnění vyhlídek, k nimž patří i Mariina vyhlídka s dřevěným altánem. Kromě ní vám doporučujeme navštívit Vilemíninu stěnu, která nabízí krásný pohled do okolí a to především na Růžový vrch. Zajímavý je rovněž i Rudolfův kámen, avšak ten je hůře dostupný.
Labskou vyhlídku, nebo také Belveder, najdete na Labské stráni, kde se hrdě vypíná ve sto třiceti metrové výšce nad hladinou Labe. Jde o nejstarší upravenou vyhlídku Českého Švýcarska, z níž je krásný výhled do hlubokého kaňonu řeky Labe. Kromě řeky odtud vidíte i stolové hory na německé straně Zirkelstein a Kaiserkrone. Vyhlídka byla vybudována majiteli nedalekého zámku v Bynovci. Do Bynovce to odtud jsou 4 kilometry. Do Hřenska pak 2,5 kilometru. Jde o druhou nejkrásnější vyhlídku u nás.
KAM ZA ZÁBAVOU?
V Českém Švýcarsku kdysi rysi žili zcela běžně. Dnes jsou velmi vzácné a přísně chráněné. V jejich upomínku tu proto byla vybudována Rysí stezka. V lesním zážitkovém areálu se během 7,5 kilometru dlouhého výletu, můžete dozvědět hravou formou spoustu informací z přírodní říše. Pro děti tu je uchystána bosonohá stezka, domeček na stromě, bludiště apod. Stezku najdete jen kousek od Hřenska na Mezní louce a je skvělou zábavou nejen pro děti. Stezkou vedou dva okruhy. Kratší z nich je přitom sjízdný i s kočárkem.
KAM ZA HISTORIÍ?
Rumburskou loretu najdete v bývalém areálu kapucínského kláštera v Rumburku. Místo je nejenže architektonickým barokním skvostem severních Čech, ale i významným poutním místem celého Českého Švýcarska. Uvnitř se skrývají významná malířská a sochařská díla. V Loretě se pořádají netradiční prohlídky, výstavy, mše a koncerty.
JAKÁ JSOU TAJNÁ MÍSTA, O NICHŽ BĚŽNÝ NÁVŠTĚVNÍK NEVÍ?
Růžová hora je po Děčínském Sněžníku druhou nejvyšší horou Českého Švýcarska. Jde o zcela nepřehlédnutelný čedičový kužel, který bývá pro svou osamocenost a mohutnost nazýván českou Fudžijamou. I ji, stejně jako tu skutečnou Fudžijamu, pojí sopečný původ. Hora byla v centru zájmu od nepaměti. Keltové ji pojmenovali Ros, což znamená mohutný a užívali k rituálním obřadům. Germánské kmeny ji považovali za sídlo bohů, a proto na jejím vrcholu nesmí stát, žádné lidské stavení. A nutno říct, že přes veškerou snahu, na vrcholu příliš dlouho nevydržela kaplička, ani pozorovatelna, tři rozhledny a popelem slehla i restaurace, která stávala na jejím úpatí. Oficiálně je vedena ako Růžovský vrch.